Představení nového trenéra A-týmu - Richarda Hrotka
Kormidlo A-týmu Traubenu v letní přestávce převzal od Jaroslava Bíly bývalý trenér sousedního Brittermu Kozojídky pan RICHARD HROTEK. Bývalý ligový fotbalista, který v české a československé nejvyšší soutěži prožil zajímavou kariéru (viz ODKAZ) přebírá tým Sokola Hroznová Lhota a sluší se o této nové personě našeho klubu přinést fanouškům a široké veřejnosti informace. Krom nich se mi podařilo nového kouče vyzpovídat.
Pan Richard Hrotek je rodákem z Domanína. Díky tomu, že jeho otec dostal práci v Ostravě, přišlo stěhování do severomoravského města, kde posléze vyrůstal až do dospělosti. Po různých fotbalových adresách se nakonec s manželkou a rodinou vrátil zpět do rodné obce na Hodonínsku.
Po skončení aktivní hráčské činnosti převzal v roce 2014 mužstvo TJ Slovan Bzenec v té době hrající krajský přebor. Poté se ve stejném klubu věnoval žákům. O rok později však dostal nabídku trénovat Veselí nad Moravou, kde působil 1,5 roku (mj. pomohl k postupu do nejvyšší krajské soutěž) a pak se vrátil zpět do Bzence hrajícího již divizi. Po půlroční pauze se ozval Otakar Březina s nabídkou trénovat Britterm Kozojídky.
Dále jsem našemu novému trenérovi položil těchto deset otázek:
1. Co Vás vedlo k tomu, přijmout nabídku Sokola Hroznová Lhota, ve kterém jste převzal trenérské kormidlo po Jaroslavu Bílovi?
R. H.: Nabídku trénovat Hroznovou jsem dostal od trenéra Bíly několik týdnů před koncem soutěže, kdy se vědělo, že fotbal v Kozojídkách na této úrovni končí. Sešli jsme se, popovídali a domluvili se na spolupráci. Věděl jsem, že v je Hroznovce kvalitní mužstvo, takže rozhodování nebylo složité. Zajímalo mě hlavně jestli jsou kluci pracovití a chodí na tréninky a v dostatečném počtu.
2. Měl jste nabídky z jiných klubů ať už z 6. ligy anebo jiných soutěží?
R. H.: Vyloženě žhavou nabídku trénovat jsem nedostal, bylo to spíš nějaké oťukávání. Počítal jsem s i variantou, že si odpočinu a uvidím jestli mně fotbal chybí anebo ani ne. Nyní jsem v Hroznovce, takže se pokusím navázat na vysokou úroveň klubu.
3. Jste spokojený s aktuální skladbou kádru Sokola anebo byste si uměl představit nějaké posílení či rozšíření? Pokud ano, tak na kterých postech?
R. H.: Každý trenér by si dovedl představit nějaké posílení, rozšíření kádru. Myslím si, že mužstvo je kvalitní a proto jsem nechtěl nějak zasahovat do kolektivu a party, která tady je. V těchto soutěžích nejde zdvojovat, ztrojovat posty. Důležité je, aby kluci trénovali a byli zdravotně v pořádku. Do soutěže jdeme ve stejném složení. Kluci se znají, ví co od sebe očekávat, což je určitě výhoda.
4. Na čem podle Vás bude potřeba s novým týmem nejvíce zapracovat? (Kondice, taktika, standardní situace, efektivita v zakončení...)
R. H.: Od každého trochu, s týmem bych chtěl kvalitně potrénovat. Standardní situace jsou důležité, musíme být efektivní v zakončení. K fotbalu patří i nějaká taktika, musíme mít i určitou kondici, ale určitě bych chtěl, abychom pracovali co nejvíce s míčem a hráli ofenzivní, kombinační fotbal. Jdu trénovat s vlastní představou, o které si myslím, že by mohla fungovat. K tomu musí samozřejmě přispět i samotní hráči.
5. Jaké jsou Vaše cíle s novým mužstvem pro sezónu 2025/2026?
R. H.: Cíle jsou určitě nejvyšší. Proti nám budou stát soupeři, kteří nám nedají nic zadarmo. Příští ročník bude nabitý, Hroznovka, Rohatec, Dubňany, Vojkovice, budou tam i ambiciózní Šardice a možná vyskočí i nějaké překvapení. Do každého utkání půjdeme s pokorou, ale budeme chtít vyhrávat.
6. Nesráží Vaši motivaci v novém působišti fakt, že tým Hroznové Lhoty po dvou vítězstvích v 6. lize pokaždé odmítl postup do vyšší soutěže?
R. H.: U rozhodnutí o tom, zda jít anebo nejít do vyšší soutěže, jsem byl. Chápu toto rozhodnutí, já jsem byl připravený na obě varianty. Jako trenéra by mě krajský přebor zajímal, ale je paradox, že nižší soutěž je atraktivnější. Jsou tady zajímavá derby, divácká kulisa je neuvěřitelná. Po tomto rozhodnutí jsem měl na hráče otázku jestli to nebude demotivující pro ně! Je na mně a na samotných hráčích, aby měli stejnou motivaci dobře trénovat a ambici vyhrávat utkání.
7. Mužstvo Hroznové Lhoty jste v minulosti potkával jako soupeře, nyní ho poznáváte z jiné strany. Jaké jsou Vaše dosavadní pocity a poznatky?
R. H.: Jako trenér jsem vnímal Hroznovku jako nadstandardní mužstvo. Hráli jsme proti nim trochu defenzivněji a měl jsem nějaký dojem o těchto hráčích. Mančaft ale poznáte nejlépe v tréninkovém procesu. Tady se ukážou všechny přednosti a nedostatky. Jde vidět, že kluci jsou opravdu dobří fotbalisti, zatím je poznávám a mám dobrý pocit jak přistupují k tréninku a jak mají rádi fotbal. Musím vyzdvihnout i roli nejzkušenějších hráčů, O. Bíly a P. Lipčíka, jak k tréninkům přistupují. Krom ostatních to jsou pro mladé kluky vzory, jak by se měl fotbal i na této úrovni dělat.
8. Jaký jste typ trenéra co se týče chování v kabině? Patříte k těm bouřlivým anebo spíše rozvážným?
R. H.: Jako trenér se umím rozčílit, hlavně v utkáních na lavičce. Sebekriticky musím říct, že někdy je to i neobjektivně, ale určitě nejsem na rozhodčí vulgární. V kabině jsem byl několikrát hlučnější, ale to v případech, když jsme hráli alibisticky, bez organizace a zaujetí pro hru. Jinak si vážím všech hráčů, kteří chtějí hrát fotbal. Chtěl bych být uvážlivý, ale jsem spíš impulzivní trenér.
R. H.: Jako trenér se umím rozčílit, hlavně v utkáních na lavičce. Sebekriticky musím říct, že někdy je to i neobjektivně, ale určitě nejsem na rozhodčí vulgární. V kabině jsem byl několikrát hlučnější, ale to v případech, když jsme hráli alibisticky, bez organizace a zaujetí pro hru. Jinak si vážím všech hráčů, kteří chtějí hrát fotbal. Chtěl bych být uvážlivý, ale jsem spíš impulzivní trenér.
9. Jak moc Vás zasáhl fakt, že Váš minulý tým Britterm Kozojídky skončil v 6. lize a co pro Vás působení v tomto týmu znamenalo?
R. H.: Konec fotbalu V Kozojídkách na úrovni 6. ligy mě mrzí. Prožil jsem v tam 3,5 roku života. Byli tam výborní kluci okolo fotbalu, kteří se starali, aby měli hráči nějaký komfort, byl tam silný sponzor - manželé Břečkovi, bez kterých by se ta soutěž nikdy nehrála. Hlavně postupový rok z 1.B třídy byl fantastický. Kádr byl široký, měl kvalitu, trénovalo se třikrát týdně a proto jsme postoupili. Po postupu už to bylo s trénováním slabší, přicházela zranění a v posledním půlroce jsme se báli, abychom do některého utkání vůbec zasáhli. Potřebovali jsme pět, šest nových hráčů. Věděli jsme, že to bude nemožné, proto se funkcionáři rozhodli, pro soutěž, která se bude hrát. Určitě budu na Kozojídky vzpomínat rád. Byl tam kvalitní mančaft a fungovalo to i v kabině. Byla parta a to je v týmovém sportu hrozně důležité.
10. Chtěl byste něco vzkázat fanouškům Traubenu?
R. H.: Přál bych si, aby fanoušek stál při týmu jak v dobrých časech, tak i v těch horších, byl dvanáctým hráčem Hroznovky a přišel povzbudit své chlapce. Pokud uvidí nasazení a zaujetí, tak snad odpustí nějaký nedostatek. V minulých sezonách tomu tak bylo. My se budeme snažit o pohledný, kombinační a útočný fotbal.
Novému trenérovi našeho áčka děkuji za jeho odpovědi a dovolím si mu za všechny fanoušky klubu popřát hodně dobrých zápasů a rozhodnutí na naší lavičce. VÍTEJTE PANE TRENÉRE!
(ps)
